Z dnešního úryvku evangelia se na nás Boží syn zahleděl stejně jako tenkrát na apoštoly. Z textu lze pocítit že v jeho pohledu a řeči, ač se místy může zdát tvrdá a nekompromisní, je velká naděje pro každého člověka bez rozdílu, protože pro něho má každý člověk cenu. Cenu ale zásadně jinou než si ji sami určujeme našimi pozemskými měřítky.
Pro pochopení jak nalézt to, co je pro našeho nebeského Otce nejcennější, je nutné se oprostit od lidského pohledu na svět. V lidské přirozenosti je zakódováno to, že máme pocit být si všichni rovni. Vždyť i deklarace lidských práv, říká že „Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovni v důstojnosti a právech.” S tím nelze než souhlasit, ale v tom ostatním, co dělá člověka člověkem, si lidé rovni nejsou a nemohou být. Každý z nás je stvořen jedinečně a výjimečně. Se svými klady a zápory. Každý z nás obdržel od svého stvořitele různý počet hřiven. Každý jsme se narodili do jiné rodiny, vyrůstali v jiném prostředí, máme jiné vrozené tělesné i duševní předpoklady, žijeme v různých sociálních a ekonomických podmínkách, které nás dělají nerovnými. Jediné co nás ale dělá opravdu rovnými, je naše rovnost před Bohem. Pro Boha máme každý z nás stejnou cenu, každý z nás je pro něho stejným bohatstvím. Bohu nezáleží na stavu nebo ekonomickém bohatství člověka, na našem často chybném chápaní toho co se mu snažíme nabídnout jako cenné. V evangeliu nám Boží Syn ukazuje, co je pro jeho Nebeského otce tím pravým bohatstvím. Pravým bohatstvím je to, být si vědom své chudoby před Bohem, být hladoví po Božím milosrdenství a plakat pro svou ubohost a nepatrnost před Ním. Jen tak budeme v jeho očích tím opravdovým bohatsvím, za které nám ve své nekonečně dobrotě daruje Nebe, život věčný.
Proto nebojme se každý žít svůj život zde na zemi ve svém stavu, do kterého jsme Bohem povoláni. Pro něho není důležité být pannou, zasvěceným, svobodným, manželem, manželkou, bohatým chudým. Tam kde je naše srdce, tam je i naše bohatství. Proto nám Bůh dal každému stejnou svobodu místo rovnosti. Postavil nás na místo, kde mu můžeme svobodně sloužit a svědčit o Něm, bez ohledu na to kým jsme. Ba i ten kdo je lidským měřítkem bohatý se nemusí obávat o svou odměnu, pokud chápe, že vše co má je dar od Boha, když dokáže své bohatství použit k tomu, co je Bohu milé. Pak slzy a pláč nás všech, před Bohem ubohých, chudých a hladových, se promění v radostný smích nad tím, co nám nachystal. Amen.