V dnešním prvním čtení z Knihy přísloví, která je součástí starozákonního mudrosloví, k nám zaznívá návod co konat, abychom vedli dobrý život. Je pozoruhodné jak tato kniha, jejíž nejstarší části vznikly v době předexilní 700 let před Kristem, je dnes stále aktuální a evokuje v nás otázku, jak má dnešní člověk vést dobrý život.
Při hledání odpovědi jsem si vzpomněl na rozhovor našeho bývalého arcibiskupa Jana, který poskytl Českému rozhlasu, když odcházel do Prahy. Odpovídal na otázku, co říká tomu, že my Češi jsme jeden z nejateističtějších národů na světě. On s tímto pohledem důrazně nesouhlasil. Ukazoval na lidskou solidaritu při tornádu na Moravě, v pandemii covidu a na neuvěřitelnou pomoc ukrajinským uprchlíkům. Řekl: “Jestli někdo chce najít Boha a nenalézá ho, tak já ho vidím v srdcích všech těchto lidí, ve kterých působí láska k bližnímu, protože Bůh je Láska.”
A jako kontrast k pohledu otce Jana můžeme vidět odlišné vnímání toho, co se dnes děje na Ukrajině. Válka na Ukrajině je reálné zhmotnění zla v té nejhorší možné formě. Je to nejhlubší temnota lidství, kterou se někdo zvráceně snaží interpretovat jako dobro a v lepší případě odbýt nezájmem, lhostejností a sobectvím.
Lidská přirozenost zasažena prvotním hříchem, má v sobě zakódované sklony ke zlému jednání. Ve čtvrté knize Mojžíšově Bůh říká: “Hleď, předložil jsem ti dnes život a dobro i smrt a zlo”. A tak záleží jen na nás pro co se rozhodneme a co budeme v sobě a v lidech probouzet. Bude to temnota a zlo nebo světlo a život? Budu člověkem v jehož srdci vládne strach, obavy a sobectví a nebo najdu odvahu a pokoru před Hospodinem a svým jednáním se zaměřím na lásku k bližním, o které mluvil arcibiskup Jan?
Život bez zaměření na Boha a bližního může být možná dobrým a uspokojivým zde na zemi, ale v konečném důsledku je jenom svítilnou, která svítí pod nádobou, životem marným pro Boha a pro Boží království. Amen