V dnešních obou čteních zaznívá důležité poselství o člověku. Něco, co dává nahlédnout do Božího záměru s člověkem. Ukazuje, co nás odlišuje od všeho ostatního tvorstva. Tou odlišností je svobodná vůle, schopnost svobodně se rozhodnout.
Určitě i vy sestry a bratři často slýcháváte od lidí ze sekulárního světa takové ty otázky: “Proč Bůh dopouští, aby se děly ve světě strašné věci jako je válka, vraždění, zneužívání, týrání a spousta dalšího zla?”. Jak to slyšíme v úryvku evangelia, stejně tak si i oni vynucují zbytečná znamení, jako odpovědi na své otázky. Snaží se ospravedlnit nevíru v Boha a dokázat, že víra v sebe samého je jediná správná. Ano, kolikrát jsme jejich rádoby logickými argumenty zaskočení tak, že nejsme schopni ani nijak oponovat. Ale pro nalezení správné odpovědi je důležité pochopit, že místo požadování zázraků jako znamení, je nutné zaměřit celý svůj život na Krista. On je to znamení, které vede k radikální proměně každého člověka, k jeho znovuzrození. Ale nesmíme se znovu narodit jako potomkem otrokyně. Nesmíme být tím zlým pokolením, které se snaží Stvořiteli diktovat, jak se jim má zjevovat, aby ho mohli milostivě přijmout. Je důležité se znovu narodit jako potomek Abraháma a jeho svobodné manželky Sáry, s jejch vírou a důvěrou v nekonečné Boží milosrdenství a lásku.
Ano, opravdová svoboda je vždy závislá na lásce a to i neopětované. Stejné tak, jak nám ji zjevil na kříži Boží Syn. Proto je kříž vždy naší spojnicí s Bohem, znamením našeho Spasitele. Znamením, které nás uschopňuje nebýt Jonášem, ale stát se svobodným nástrojem hlásání jeho smrti a vzkříšení pro nás. Amen