V dnešním prvním čtení ze skutků apoštolů začíná obsahem velmi rozsáhlý text o Štěpánovi, jedním se sedmi diakónů, vyvolených ke službě u stolu. Na něm, jako na prvním člověku, se naplňuje tajemství Božího Syna a to dát svůj život z lásky k bližním. Toto jeho nádherné svědectví je příkladem pro každého, kdo chce v církvi být opravdovým Služebníkem Božím. Je odpovědí na otázku, kterou jsme dnes slyšeli v evangeliu: „Co máme dělat, abychom konali skutky Boží?“ Štěpán ještě před apoštoly naplňuje verše z Lukášova evangelia: „Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, nes každého dne svůj kříž a následuj mne. Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne, zachrání jej.”
Celé Štěpánovo mučednictví je v podstatě svědectvím o Ježíši, abychom byli jako on schopni lásky, která je silnější než smrt. Přijmout ponížení, opovržení, bičování a samotu od všech, jako svůj nezasloužený kříž a dokázat pochopit, že Bůh nás nikdy neopustí, ani ve chvílích, kdy se budeme cítit kamenováni. Možná by se nám mohlo v naší západní civilizaci zdát, že dnes už není pro nás křesťany Štěpánův příběh aktuální, že v demokracii se pro víru nezabíjí. Ale dnešní společnost ve spolupráci s médii a dnešní veleradou dokáží nemilosrdně odsoudit a ukamenovat každého pro cokoliv. To ďábel se nás snaží zlomit a odradit, abychom nebyli světlem světa a solí země, abychom vzdali snahu dotýkat se bolestí tohoto světa Kristovou láskou a milosrdenstvím. Jsme tedy otevřeni Duchu svatému, aby nás naplnil milostí a silou, být přesto všechno svědkem ukřižovaného Krista a jít jako Štěpán tou tak nesnadnou cestou? Dokázat si dát uspokojivou odpověď není v dnešní době vůbec jednoduché. Amen