Na dnešní den připadá svátek Zázračné medailky neboli Medailky Neposkvrněného Početí, který byl ustanoven na základě mariánského zjevení 27.listopadu 1830 v Rue du Bac v Paříži. Zde se postupně ve třech zjeveních zjevila Panna Marie vincentce sv. Kateřině Labouré.
V první zjevení se nám dává poznat, že Panna Maria je Královnou každého člověka. Druhé zjevení vyjadřuje symbolicky, že Panna Maria je Královnou celého světa. A třetí zjevení nám připomíná, že Její královská hodnost se uplatňuje i ve světě milosti.
V poselství, které je s těmito zjeveními spojené, je obsaženo tajemství Panny Marie tak, jak je uvádí Písmo svaté, současná teologie a zvláště II. Vatikánský koncil. Jsou základem mariánské úcty, která nás učí, že Panna Maria je úplně ve službách Krista a cílem je, aby nás také přiváděla ke Kristovi.
Ona se stala Matkou Krista, aby ho dala světu. To utvořilo mezi Ní a Ním nerozlučitelný svazek. Spojuje Ji s Ním skrze celé dílo spásy na zemi i na nebi. Bez Krista by Panna Maria nikdy nebyla dostala svá mimořádná privilegia. V Ní všechno sloužilo Kristovi: měla porodit Krista, pomáhat Mu při jeho poslání, přivádět nás ke Kristu. Taková má být i naše úcta k Panně Marii. Pannu Marii nemilujeme jen kvůli Ní, ani kvůli sobě. Milujeme Ji proto, že je Kristovou matkou. Proto, že pro mimořádnou výsadu Božího mateřství dostala všechna ostatní privilegia, která v Ní obdivujeme. Na těchto základech stojí mariologie, tak jak ji církev vyznávala a vyznává.
Toho čeho bych se ale chtěl ještě dotknout, je slovo zázračná v názvu dnešního svátku. To slovo je spojnicí s tím, co jsme slyšeli v dnešním evangeliu. Zazrak na svatbě v Káni Galilejské není jenom jedním ze znamení Boží moci Ježíše, ale je počátkem znamení, která ukazují, že přišla hodina, kdy se slaví svatba mezi Bohem a jeho lidem. Je tedy nejenom epifánii, tedy Zjevením Boha, ale také předobrazem mariologie. Boží matka, která má, jediná z lidí, to nejniternější pouto s Božím Synem, nás nabádá “udělejte všechno co Vám řekne”. Tento příkaz právě přichází k nám, z rozhovoru mezi Ježíšem a jeho matkou a je pro nás příslibem Božích zázraků. Ona, stejně jak na svatbě, předkládá svému Synu naše prosby, to co nám chybí, co nás trápí, to po čem nejniterněji toužíme ve svém srdci. A Syn koná zázraky. Kdo z nás by své matce dokázal něco odmítnou? Proto je po právu označována prostřednicí všech milostí, stejně jako je zobrazeno ve zjevení Kateřiny Labouré. Kdo toto pochopí, tak pak už nikdy nemůže říkat, že nám panna Marie nějak zastiňuje Krista, jak často můžeme slyšet od různých křesťanských denominací. Ona je jako člověk ve všem vyjímečná, ale i nám tak blízká. Vyjímečná nejen jako Bohorodička, ale také tím, že ji jako jediného člověka Bůh chránil dědičného hříchu. A blízká hlavně v bolestech, které stejně jako my ve svém životě prožívala. I proto Pius IX. definoval dogma O neposkvrněném početí a o 100 let později v roce 1954 Pius XII. korunoval Pannu Marii za Královnu vesmíru a tím jenom potvrdil úctu k Marii, která po dva tisíce let přebývala v církvi.
A tak Panna Maria nám ústy Kateřině Labouré dává příslib a říká: „Dejte si zhotovit takovou medaili. Ti, kteří ji budou nosit, dostanou velké milosti.” To je naděje a radost dnešního svátku. Přeji Vám tedy, ať každý nosí takovou medailku hlavně ve svém srdci. Aby v modlitbě růžence, která je také součástí dnešního svátku, byla stejná spojnice s naší duchovní matkou, jakou je v zázračné medailce. Skrze ně je nám její Syn blíže, než bychom si mysleli. Amen