Zastavení křížové cesty v postní době

Znamení kříže

Úvodní modlitba

Pane Ježíši Kriste, Spasiteli a Vykupiteli, klečíme zde před Tvým křížem. Je postní doba a prorok Joel nás vybízí k pokání a říká „Navraťte se ke mně celým srdcem. Roztrhněte svá srdce, a ne své šaty.“ A Ježíš nás volá ze svého kříže a říká nám:  “Obraťte se, změňte své smýšlení, teď je ta doba příhodná.“ Ano, pokusme se dnes ponořit do tajemství křížové cesty a spojit se s Božím Synem. Prožít Jeho utrpení a zakusit Jeho Lásku, která jednou provždy vykoupila celý svět a celé lidské pokolení z Adamova hříchu.

1. zastavení – Ježíš je souzen

K: Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme Ti,

L: neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Pilát je diplomat a politik. Cítí ve svém srdci, že Ježíš je nevinen, ale jeho diplomatické úsilí ztroskotá na strachu o sebe, o své postavení a moc, na které si zakládá. Umývá si ruce v bláhové jistotě, že neudělal nic zlého. Jak jsme mu podobní ve svém jednání. Namlouváme si, že když nekonáme nic zlého, tak to Bohu musí stačit. Mu to ale nestačí! Našeho Spasitele, až se s ním tváří v tvář setkáme v den poslední, nebude zajímat to, co jsme udělali špatně, neboť i svatý hřeší každý den 7 x. Co ho bude zajímat je, kolik dobra jsme mohli udělat a neudělali. 

(Chvíle ticha)

K: Ukřižovaný Ježíši

L: smiluj se nad námi.

2. zastavení – Ježíš přijímá kříž

K: Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme Ti,

L: neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Jak nesnadné je pro nás přijmout jakýkoliv kříž. To si každý z nás může uvědomit právě dnes v postní době. Kdo by se dobrovolně chtěl vzdát něčeho co má rád, co mu tento svět nabízí. Pro tento svět je přijetí kříže výrazem slabosti a posměchu. Ano, vybrat si  dobrovolně kříž místo rozkoší, to je v očích tohoto světa bláznovství. Ale komu z nás se dotkl srdce Bůh, kdo chce najít smysl života, tak ten musí toužit po lásce. Po lásce Boží, nekonečně planoucí, čisté a nesobecké. Ale ta je vždy spojena s křížem, to je cena kterou za ni platíme.

(Chvíle ticha)

K: Ukřižovaný Ježíši

L: smiluj se nad námi.

3. zastavení – Ježíš padá pod křížem poprvé

K: Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme Ti,

L: neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Jak jsme my pozemšťané pyšným stvořením. Pýchou a vírou v sebe sama. Jak falešná je naše představa, že vše dokážeme svými silami. A jak velké zklamání se dostavuje, když pod křížem padáme. Najednou si uvědomujeme, že před Bohem nic neznamenáme, že bez Ježíše jsou naše síly nicotné a omezené. Jen ten, kdo si to přizná, přestane spoléhat na sebe a může se opřít o Tebe. Ty ho pozvedneš a opřen o Tebe může pokračovat.

(Chvíle ticha)

K: Ukřižovaný Ježíši

L: smiluj se nad námi.

4. zastavení –  Ježíš se potkává se svou matkou

K: Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme Ti,

L: neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Jak důležitá je pro každého z nás naše rodina. A to hlavně v těch chvílích nejtěžších. I pro Ježíše je důležité setkání se svou matkou. Jejich oči se potkávají. Ona pláče, ale v jejich lesklých očích On vidí všechnu lásku, kterou mu dala. A stačí jeden letmý pohled a  opět má sílu pokračovat dál. Sílu, aby ji splatil vše, co mu dala. Pro každého z nás je rodina tím nejdůležitějším místem. Mít Ježíšovu matku a svou rodinu nablízku v dobách dobrých i zlých.

(Chvíle ticha)

K: Ukřižovaný Ježíši

L: smiluj se nad námi.

5. zastavení – Šimon Kyrenský pomáhá Ježíši nést kříž.

K: Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme Ti,

L: neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

V životě nás Božích dětí není nic náhoda. Všechno má nějaký svůj smysl a Boží záměr. Šimona a Ježíše k sobě zdánlivě svedla náhoda. Šimon nechápe, proč zrovna on musí i přes svůj odpor nést cizí kříž. Bojí se a vidí Ježíšovo utrpení a Jeho neodvratný konec. Ale Boží Syn mu říká, neboj se Šimone se mnou to zvládneš. Ten okamžik Šimona navždy změní. Už není cesty návratu pro toho, kdo zvedl a nese Ježíšův kříž. Být Šimonem svým bližním radikálně nasměruje náš život směrem k Bohu.

(Chvíle ticha)

K: Ukřižovaný Ježíši

L: smiluj se nad námi.

6. zastavení – Veronika podává Ježíši roušku

K: Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme Ti,

L: neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

To, co dělá Boha Bohem je jeho nekonečná Láska a milosrdenství k člověku. Každý, kdo cítí toto obdarování, tak jedná jako Veronika. Má srdce naplněné Boží láskou. A tato Láska z ní vyvěrá jak silný pramen soucitu ke druhému člověku. Naše soucitné srdce to je jediná správná odpověď Bohu za vše, co nám nezaslouženě daroval. Jen tak můžeme být obrazem Boha, být Jeho světlem pro každého vedle nás.

(Chvíle ticha)

K: Ukřižovaný Ježíši

L: smiluj se nad námi.

7. zastavení – Ježíš padá pod křížem podruhé

K: Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme Ti,

L: neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Jak snadné je pro každého z nás padnout. Jak jsme náchylní k páchání zla, která nás sráží k zemi. Jsme jen slabí lidé spoutaní svou tělesností a svými vášněmi a kolikrát se bojíme cokoliv dělat, vyvíjet jakoukoliv činnost, abychom náhodou nepadli. Bojíme se, jak se před Ježíšem obhájíme, když padneme. Co mu řekneme?  Ale každý člověk se nemusí bát toho, že padne, ale musí se bát toho, že nevstane. Že neuvidí Spasitelovu ruku, kterou mu podává, aby mu pomohl vstát, aby mohl pokračovat ve své cestě za Ježíšem a být Jeho znamením pro ostatní.

(Chvíle ticha)

K: Ukřižovaný Ježíši

L: smiluj se nad námi.

8. zastavení – Jeruzalémské ženy pláčou pod křížem

K: Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme Ti,

L: neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Ježíš nepláče nad sebou, ale nad všemi, kteří ho nepoznali, nad našimi hříchy obtíženými srdci. Jde pokojně jak ovce na porážku, bez nenávisti, ale s žalem v srdci. Ne nad svým osudem, ale nad tím, jak jsme zapomněli na našeho Boha, na jehož místo jsme si postavili sebe.

On stále volá na nás, stejně jako na dcery jeruzalémské, abychom plačíce poznali to zlé, co je v nás, abychom se slzami v očích odmítli zlo, pro které bude za chvíli přibit na kříž. Ano, to my Ho každý den vědomě přibíjíme na kříž.

(Chvíle ticha)

K: Ukřižovaný Ježíši

L: smiluj se nad námi.

9. zastavení – Ježíš padá pod křížem potřetí

K: Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme Ti,

L: neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Nést kříž a následovat Krista je obtížná cesta. Ale čím déle jdeme touto cestou, tím naše odhodlání sílí. Pokaždé když padneme, ale znovu vstaneme, tak v srdci cítíme Boha stále silněji. Nenechme se nikdy připravit o Jeho vítězství nad zlem. Nenechme se připravit o Boží lásku a milosrdenství. Když se blížíme k cíli naší pozemské cesty, je důležité vidět jasněji Jeho Tvář. Nechat ozářit jeho světlem zbytek cesty, která nám ještě zbývá. Jen tak dokážeme naplnit svůj život v očekávání, které  nám slíbil ve křtu.

(Chvíle ticha)

K: Ukřižovaný Ježíši

L: smiluj se nad námi.

10. zastavení – Ježíš je svlečen ze šatů

K: Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme Ti,

L: neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Jak obtížné je pro nás se všeho vzdát. Naše touha po věcech pomíjivých z nás dělá otroky tohoto světa. Bláhově si myslíme, že jistoty tohoto světa nás učiní šťastnými. Nebyli jsme ale Bohem zrozeni k otroctví, ale ke svobodě Božích dětí. Kdo se bude snažit si zachránit svůj život zde na zemi, tak ten ztratí spojnici s Bohem. Ale jen ten, kdo se vzdá pro Něho a pro své bližní všeho, kdo odloží i svůj šat, tak ve své nahotě před Stvořitelem se stane opravdu svobodným a připraven pro přijetí Božího království. 

(Chvíle ticha)

K: Ukřižovaný Ježíši

L: smiluj se nad námi.

11. zastavení – Ježíš je ukřižován

K: Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme Ti,

L: neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Bolest je to, čeho se člověk asi ve svém životě nejvíce obává. Bojíme se ji, utíkáme před ní. Jsme schopni udělat vše, aby jsme ji necítili. A neuvědomujeme si, že jenom ten, kdo pozná bolest, je schopen poznat lásku. Jen ten, kdo si dobrovolně nechá vrazit hřeby do rukou a nohou, kdo dobrovolně přijme bolesti tohoto světa, které námi prostupují, tak ten dokáže naleznout Boží lásku v její absolutní plnosti. Bolest, kterou přikryl Bůh svou láskou, ta je vždy pro člověka unesitelná vlastními silami.

(Chvíle ticha)

K: Ukřižovaný Ježíši

L: smiluj se nad námi.

12. zastavení – Ježíš umírá na kříži

K: Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme Ti,

L: neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Smrt jako jediná jistota tohoto světa. Narodit jsme se mohli a zemřít musíme. Proč vlastně jsme se narodili, když dříve nebo později umřeme? Jsme jenom stroj jménem člověk nebo je člověk něčím více? Byl jsem tedy Bohem stvořen k obrazu Jeho, jak se píše v 1. knize Mojžíšově? Proč máme v sobě schopnost si uvědomit sebe samého? Proč dokážeme působit bolest, hněv, nenávist, ale také cítit soucit a lásku a jsme schopni se obětovat pro druhé? Proč? Protože jsme byli Bohem stvořeni pro lásku. Ale náš čas zde je neúprosně vyměřen. A jenom tato konečnost lidského bytí, dává smysl našeho života. Jsme nuceni jednat a konat, nic neodkládat na zítřek. Protože zítra bude možná již pro nás a pro Boha pozdě. 

(Chvíle ticha)

K: Ukřižovaný Ježíši

L: smiluj se nad námi.

13. zastavení – Ježíš je sňat z kříže

K: Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme Ti,

L: neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Jak bolestné je stát pod našimi kříži a prožívat to, co prožívala Panna Maria, když ji kladli do klína tělo jejího mrtvého Syna. Jak to jen mohla dokázat vše vydržet v té nejtemnější chvíli svého života? Bůh ji pod křížem poslal Jana, aby se stal jejím synem, skrze kterého k ní proudila nekonečná Boží láska. Láska, která je silnější než smrt. S Ní všechno vydržíme. Tak i pro každého z nás je důležité v takových chvílích si navzájem stát bok po boku, pevně a neochvějně, tak jako si stáli Maria a apoštol Jan.    

(Chvíle ticha)

K: Ukřižovaný Ježíši

L: smiluj se nad námi.

14. zastavení – Ježíšovo mrtvé tělo kladou do hrobu

K: Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme Ti,

L: neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Jakmile kámen uzavřel hrob s Ježíšovým tělem, nastává ticho. Je to okamžik pravdy pro každého z nás. Okamžik, kdy Boží hlas utichá a není slyšet. Kdy každému z nás nezbývá nic, než naše víra, která drží naše chvějící se duše. Duše, které krvácejí beznadějí. Kdy v úzkosti a temnotě sobotní noci se snažíme zvednout  svou hlavu. Náš skelný pohled je zaměřen na oblohu, tam, kde by se měli objevit první ranní červánky, to světlo nedělního rána, které nás vysvobodí a které očekáváme po celý svůj pozemský život. 

(Chvíle ticha)

K: Ukřižovaný Ježíši

L: smiluj se nad námi.

Závěrečná modlitba:

Modleme se.

Pane Ježíši Kriste, v dnešní postní době jsme se ponořili do tajemství křížové cesty a spojili se s Tebou skrze utrpení a lásku, kterou jsi vykoupil celý svět a každého z nás. Dej, ať nám toto spojení pomůže ještě lépe a intenzívněji prožívat postní dobu a připravit nás na slavení Velikonoc. Ať v našich srdcích je zažehnuta touha po obrácení a radikální změně našeho chování směrem k Tobě. Za to Tě s kajícím a pokorným srdcem prosíme ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.  Amen.

Otče náš.

Zdrávas Maria.

Znamení kříže.