Autor evangelia ze kterého jsme dnes četli úryvek je podle biblistů totožný s celníkem Levim, kterého Ježíš Kristus povolal přímo z celnice. Tato jeho zkušenost s povoláním za učedníka byla pro něj tak zásadní, že se promítla i do dnešního úryvku evangelia, kde je následování Ježíše hlavním tématem.
Následování jako plavba na druhý břeh, cesta kterou musí vykonat každý, kdo chce jít za Ježíšem. Ale ne jako učitel zákona, který ve svém srdci vidí Ježíši pouze jako mistra a učitele, kterého si sám zvolil a u koho by se rád nechal vyučit, ale jako ten, koho Boží syn povolal a který je zasažen v srdci jeho milostí, skrze kterou vidí v Ježíší svého Pána.
Důležité pro pochopení evangelia je význam titulu Pán, které v dnešní době stratil svůj původní význam. Titul Pán, řecky Kyrios, je překlad hebrejského slova Adonaj, neboli “Můj Pán”. Je to titul pro Boha Izraele užívaný náhradou za jméno Jahve, které není s odvoláním na příkaz Desatera dovoleno vyslovit.
Proto jen skrze Boží milost se stáváme učedníky a optikou učedníka vidíme JK jako svého Pána, svého Boha. Pro jeho následování musíme opustit pohodlí, bezpečí a jistoty svých domovů, doupat a nor a vydat se společně s ním na nesnadnou plavbu na druhý břeh. Nebýt mrtvými, takovými, jenž nepostavili svého Pána na první místo a ze strachu z této plavby zůstali na břehu, aby pochovávali stejně mrtvé, kteří nemají důvěru a odhodlání následovat Božího Syna.
A tak se vydejme na cestu, zanechejme zde náš pozemský život, abychom na druhém břehu nalezli život nový, věčný, kde na prvním místě bude vždy náš spasitel.
Amen.