Jistě by mi dal za pravdu každý z Vás, který za jasné noci pozoroval hvězdnou oblohu, že pociťoval v duši chvění nad krasou, dokonalostí a nekonečností vesmíru. A v prvním čtení v Knize moudrosti je patrné, to co lidé pociťovali od věků, že je nám dána Bohem do přirozenosti schopnost přemýšlet o povaze a smyslu světa a vesmíru. Staří Řekové tuto schopnost nazývali slovem Sophia neboli moudrost. Od toho máme slovo filozofie: touha po moudrosti. Ale samotná touha po moudrosti, pokud není doplněna úžasem na tím, kdo mohl stvořit tuto harmonii, kterou pozorujeme ve světě kolem nás, je nedokonalá a naše poznání je také nedokonalé a jsme jenom lidmi pošetilými, neboť nevidíme za tím vším Stvořitele, tak jak to vyjadřuje v mezizpěvu žalmista:
“Nebesa vypravují o Boží slávě a dílo jeho rukou zvěstuje obloha. Den dni o tom podává zprávu, noc noci sděluje poučení.”
Ano, Bůh stvořil svět tak, aby abychom v něm mohli na základě moudrosti a úžasu, poznat svého Stvořitele, být lidmi prozíravými, kterým v nitru plane víru.
A Syn Boží se nám snaží ukázat cestu, která vede k pravému poznání. Jeho slova zachycené evangelistou Lukášem jsou částí nazývanou “malá apokalypsa”, jelikož mají eschatologický kontext, a Syn Boží, to Slovo které bylo na Počátku, zde pronáší to poslední slovu směrem k nám. A tím posledním slovem je vítězství života nad smrtí v den příchodu Syna člověka.
Na příběhu Noema a Lota je nám ukázáno, jak je pro nás důležité se rozhodnout být prozíravými a svůj život už zde na zemi neztratit. Lidská svoboda v této volbě, je ve své jedinečnosti dána každému z nás, ať jsme kdekoliv, na střeše, na poli a ať jsme kdokoliv ať ležíme nebo meleme obilí, je platná tady a teď, v přítomnosti, pro celý náš pozemský život. Proto neváhejme se svým rozhodnutím pro nabídku Boží spásy. Jistě, jsme lidé, a pozemské věci jako je jídlo, pití, ženění a jiné činnosti jsou nezbytné pro náš život, ale nesmí se stát posláním a smyslem našeho života. Jen tak můžeme získat svůj život s Bohem, ke kterému budeme povolání při příchodu Syna člověka. A proto spolehněme se na Boží milost a ne na sebe a své síly. Jen tak se staneme prozíravými a půjdeme cestou do Božího království, na níž jsme posilňováni přijetím živého Krista v eucharistii. On je tím, kdo nám pomáhá neztratit svůj život pro věčnost. Amen