Včera, na Květnou neděli jsme si v liturgii připomněli slavný vjezd Krista do Jeruzaléma. A dnes nám v evangeliu ještě zaznívá to, co se událo před tímto vstupem. Ježíš přišel do Betaine, do domu Marie, Marty a Lazara, kterému vrátil znovu život. A Jan v tomto příběhu zachycuje důležitou událost.
Jádrem celého vyprávění je Mariino gesto. Evangelista doslova píše:”Tu vzala Marie libru drahého oleje z pravého nardu, pomazala Ježíšovi nohy a otřela je svými vlasy. Dům se naplnil vůní té masti.” Toto gesto, je v našem chápání možné popsat jedině slovem absurdní, tedy odporující tomu, co je logické. Lidskou logikou je nepochopitelné to, co Marie udělala. Takový zmar. Ano, normální nám asi připadá to, co navrhoval pokrytecky Jidáš, který se ale řídí ekonomií člověka, sobeckou ekonomií peněz. Tři sta denárů, cena tohoto oleje, je v podstatě mzda nádeníka za celý rok. A i v předchozí 6. kapitole Janova evangelia je také ukázána hodnota peněz, kdy Filip poukazuje na to, že 200 denárů by mohlo stačit na nasycení četných zástupů. Pro obyčejného člověka té doby, to jsou nepředstavitelné sumy. Z toho je právě možné poukázat, jak nesmyslný byl Mariin skutek nahlížený ekonomií člověka. Ale ne tak pro Boha! Protože jedinou logikou Boha, jak posuzovat každé naše chování, jednání, každý skutek, ať už jakýkoli, je Láska k našim bližním. Láska, která dává život, je jedinou pravou ekonomií Boha.
A právě v tomto textu se zjevuje Boží ekonomie, něco co v evangeliu doposud otevřeně nezaznělo. Tato žena jako první udělala něco pro Ježíše. Až doteď Boží Syn vždy konal něco jen pro člověka. Je patrné, že Mariino Boží láskou přeplněné srdce nekalkuluje. Ale odpovídá spontánně svému Stvořiteli úkonem Lásky k Němu. Je to její odpověď na nezasloužený dar božího milosrdenství, který od Něho ona a každý člověk obdržel. Proto jí nezáleží na ceně, ať už je jakákoliv. Proto naše odpověď Bohu musí být vždy absolutní, neohraničena ničím pozemských, natož penězi. Jen tak můžeme my lidé, jako každé stvořené jsoucno, dojít k svému Bohu, k cíli, který je pro nás připraven na konci naší pozemské cesty. A tak Vám mladým lidem, které tu s velkou radostí vidím, ale i nám dříve narozeným a i těm kteří jsou v podzimu svého života, tak přeji, aby jsme měli ve svém životě odvahu pro absurdní skutky. Neřiďme se ekonomií toho světa, která nevede nikam jinam než k smrti. Proto pokaždé, když se vaše činy a chování k bližním zdají okolí absurdní a nelogické, nechvějte se, ale nahlížejte je optikou boží ekonomie. Pokud každý takový úkon je odpovědí na Jeho Lásku, tak můžeme mít jistotu, že nám Ježíš odpoví, stejně jako těm, kdo nechápou Mariino jednání. On Odpoví větou: “Vykonala na mě dobrý skutek.” Skutek, který přivádí stvoření k původní kráse, ze které ono vzešlo, k životu věčnému u svého Stvořitele. Amen.