Pondělí po 31. neděli v mezidobí

Číst liturgické texty

V dnešním prvním čtení, na začátku úryvky z Listu Římanů, nám zaznělo důležité slovo, které lze ale lehce minout. Tím slovem je slovo neodvolatelné. Pokud bychom ho chtěli nějak srozumitelně vysvětlit, tak neodvolatelnost je absolutní věrnost, tomu, co bylo slíbeno. A právě pro dnešní svět je charakteristické, že taková věrnost jako by ani neexistovala. To co, ale zajisté existuje je pravý opak věrnosti. A tím je hodně ošklivé slovo zrada, kterému na rozdíl od slova věrnost, každý z nás dobře rozumí a nechtěl by ji nikdy na sobě zažít. 

 Myslím, že každému se už přihodilo, že někdy nesplnil to, co slíbil. A tak na logickou otázku “Má tedy slovo neodvolatelné ještě nějaký význam pro nás, pro dnešní dobu?” nám odpovídá apoštol Pavel ve svém listu. Ukazuje, že slovo neodvolatelné, přece jenom existuje a každý z nás ho může na sobě zakusit. Ukazuje, že co je nemožné u lidí, je ale možné u Boha. Neodvolatelné znamená, že dar, který je dán, nebude zítra odejmut. Znamená, že povolání, které dostáváme, máme na celý život. Jistě lidská svobodná vůle, jako základní aspekt člověčenství, nás může přinutit k neposlušnosti a můžeme Boží nabídku odmítnout. Ale i přes tuto naši nevěrnost, Bůh zůstává vždy věrný svému zaslíbení, a neúnavně nám připomíná, že každé odmítnutí Jeho daru, nám nemůže přinést nic dobrého pro náš pozemský, neřkuli věčný život. Kolik bolesti a slz vidíme zbytečně kolem sebe, když odmítáme přinášet dar boží Lásky a milosrdenství do tohoto světa, když odmítáme zradit svou pýchu, sobectví, nesnášenlivost, netolerantnost, bignost a vše co je vstupní bránou zla do našich životů, místo toho, abychom byli pevní na cestě s Bohem a věrni tomu co nám daroval. 

 Zamysleme se tedy pozorně, kým vlastně jsme? Jsme křesťany, kteří netuší proč, křesťany jenom tak nějak náhodou? Nebo jsme nástrojem v rukou Boha, člověkem, který přemýšlí o svém vyvolení a příslibech, které mu Pán dal, o smlouvě, kterou s ním uzavřel? A dokážeme, i přes svou hříšnost a neposlušnost, nechat Pána působit v našich srdcích a radostně Ho za to chválit a adorovat? Jen ten, kdo pochopí, že Boží dary a povolání jsou neodvolatelné, dokáže si i správně odpovědět. Amen.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *