V dnešním úryvku evangelia je nám zachycen poslední starozákonní prorok Jan Křtitel jako člověk, který stojí před svým Bohem a svědčí o Něm. Svědčí o tom, co ještě není na první pohled vidět, ale naplněn Duchem svatým vnímá a cítí Světlo, které se celému světu zrodilo v betlémském chlévě. Stává se hlasem, kterým promlouvá Slovo. Slovo, které bylo u Boha, Slovo které je Bůh.
A tak jako tehdejší vládnoucí elity se Jana snazšího usvědčit ze lži, tak i my pokud se staneme božím hlasem, budeme vystaveni podobným otázkám jako on před dvěma tisíci lety. Ano všichni, na kterých je nesmazatelné Kristovo znamení, jsou pod drobnohledem tohoto světa. Stejně jako ona elita, tak i dnes jim podobní, chtějí na nás ukázat, že nepřinášíme to, co hlásáme, že jsme pokrytci, že nežijeme život jako Jan a často dáváme svému okolí nesrozumitelné odpovědi na otázky: “kdo jsme?” a co “říkáme sami o sobě”, když jedinou srozumitelnou odpovědí musí být pravdivost našeho života. Jen tak se stáváme Křtitelem naší doby a svým příkladem můžeme obrátit druhé a vyrovnat v okolním světě cestu pro příchod Pána do jejich srdcí. Vyrovnat ji svým milosrdenstvím a láskou, která jsou znamením Toho, kdo od věčnosti stojí mezi nimi, ale kterého doposud neznali, i když jistě po něm ve skrytu duše touží. A tak Vám všem i sobě přeji, abychom byli v novém roce pro své okolí silným a srozumitelným hlasem Slova, skrze který může lidem do duše vstoupit Světlo naděje a lásky. Ale jestli bude pravdivý jako hlas Jan Křtitele, tak to opravdu záleží jenom na každém z nás. Amen