Pokud bychom si přečetli všechna evangelia tohoto 9. týdne v mezidobí, tak by určitě každého z nás napadla podobnost, která je všechny spojuje. Evangelista Marek zachycuje Ježíše jak vede ostrou polemiku s tehdejší izraelskou elitou. Jak jsme mohli i dnes slyšet byla to velmi tvrdá řeč, kterou ti, ke kterým mířila, nedokázali unést. Můžeme si tedy položit otázku, proč tvůrce pokoje přináší nepokoj a jak chápat slova, která k nám z evangeliích toho týdne zaznívají?
To co by nás mohlo na první pohled zaujmout je podobný obraz, který můžeme spatřit i v dnešní době. Vidíme nejenom ve světě, ale i v naší společnosti, v rodinách, ale i v církvi naprosto nesmiřitelné postoje, které rozdělují to, co by mělo být v jednotě. A právě jednou z charakteristik zla je, že se snaží rozdělovat a narušovat vztah Boha s člověkem. Ale to co nám evangelista zaznamenal, není od Božího Syna snaha rozdělovat, ale právě postavit se těm, kteří se snaží tuto jednotu narušovat. Stejně jako v Izraeli, tak i dnes vůdcové maskují svou touhu po moci pokryteckým chováním. Nechtějí být vinaři na vinici Boží, být služebníkem všech. Oni chtějí být pány toho, co Bůh stvořil. Tito lidé nepřijímají Pravdu, která přišla do světa skrze Nazaretského muže. Nechápou, že každá stavba lidského života, která není postavena na úhelném kameni Boží lásky, vede k neodvratnému pádu. Ale dnešní evangelium je nejenom nadějí Izraelského národa, ale nadějí i pro dnešní dobu. Bůh Stvořitel, majitel vinice, skrze svého Syna a Dědice, odpovídá na naši nevěrnost věrností, na naši zlobu rostoucí dobrotou, na naši pýchu pokorou a na naši nelásku láskou až do krajnosti. Ano, je to podivuhodné v našich očích, protože lidská přirozenost zasažena Adamovým hříchem tohoto bez Boží milosti není schopna.
Ale pokud se v milosti právě rozhojní naše poznáním Boha a Ježíše, našeho Pána, tak On skrze nás začne konat Své podivuhodné skutky, jak jsme slyšeli v listu apoštola Petra. Pak dokážeme nejenom přinášet pokoj do tohoto světa, ale i se důrazně postavit zlu. Protože jedině Kristus je tou pravou cestu, po které můžeme beze strachu jít. Ale vždy ve svobodě se rozhodnout kým budeme, koho pravdu chceme slyšet a co budeme svým životem hlásat. Bude to sobecká pravdu mocných tohoto světa nebo Pravda o nekonečné lásce a milosrdenství Stvořitele ke každému člověku? To může být dobrým námětem pro rozjímání nejenom na každý den tohoto týdne. Amen