Sestry a bratři,
to co jsme v dnešním evangelium slyšeli tak nám může znít na první poslech hrozivě. Ježíš mluví o válkách, zemětřeseních, pronásledováních, o tom, že „ani kámen na kameni nezůstane“. Když to slyšíme, máme chuť říct: To už tu přece známe! Je to přece popis toho, co jako lidé prožíváme každý den. Každý z nás zná chvíle, kdy se „ani kámen na kameni“ v našem životě nezdá pevný. Stačí se podívat na svět kolem nás – na války, rozdělení národů, nejistotu, kterou cítíme i v Evropě, snad jakoby Ježíš ani nemluvil o konci světa, ale o tom co vidíme každý den v televizi nebo na internetu. Ale Bible není literaturou faktu ale je plna podobenství a metafor ve kterých je ukryt dynamický proud Pravdy, která má sílu každého člověka přivést do Boží náručí. A tak proto abychom dokázali správně pochopit smysl dnešních Ježíšových slov, musíme zaměřit svou pozornost na větu, která stojí v samém středu dnešního evangelia: „Kdo vytrvá, zachrání se.“
Váhu této věty a to co pro mě znamená, jsem si uvědomil před pár lety, na místě, kde mě poprvé napadla myšlenka vstoupit do aktivní zálohy. Tim místem byla krypta kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze. Jsem si jistý že podobné pocity tam prožije, asi každý z Vás, když tam poprvé vstoupí, na místo, kde se 21 nocí ukrývalo sedm parašutistů po atentátu na Heydricha a kteří zde svedli svůj závěrečný boj. Poslední jejich slova byly odpovědí na výzvu jejich druha, zrádce Karla Čurdy, který do krypty volal: „Kamarádi, vzdejte se! Nic se vám nestane!“ Parašutisté zareagovali palbou a na další výzvy odpovídali: „Jsme Češi! Nikdy se nevzdáme, slyšíte? Nikdy!“. Myslím, že není v naši novodobé historii asi známější příklad hrdinství.
A Když člověk stojí tam na tom místě, uvědomí si, že hrdinství není otázka svalů ani okamžitého nadšení. Hrdinství je o tom, co dnes zaznělo z Ježíšových úst. Je to o vytrvalosti. O Věrnosti, o schopnost obstát, i když je všechno proti nám. Parašutisté věděli, co je čeká a přesto obstáli.
A dnes můžeme velmi podobnou vytrvalost vidět u ukrajinského národa, který statečně vzdoruje zlu v jeho nejčistší podobě. Ať už o ukrajincich říká kdokoliv cokoliv – jejich osobní odvaha je nepopiratelná.
Pravé tyto i jiné příběhy nám pomáhají pochopit slova dnešního evangelia. Ježíš tak nemluví proto, aby nás vystrašil, ale povzbuzuje a říká nám důrazné věty :„Nebojte se, když se svět otřese. Nebojte se, když vás budou pronásledovat. Nebojte se, když budete stát proti přesile. Protoze kdo vytrvá se mnou až do konce, tak ten se zachrání. Možná ne pro tento svět, jistě ale pro to co je nejdůležitější, pro život věčný“.
Proto je tak zásadní nevidet svůj život jenom pozemskýma očima, ale očima Toho, který nás stvořil k obrazu svému, to znamená k Lásce, protože Bůh je Láska. On, i když se to mnohým nezdá, tak nás neustále volá k sobě a skrze naši víru v srdci toto volání dokážeme zaslechnout. Potom už náš život nebude životem slov, ale bude životem – konkrétním, pevným, a odvážným, životem kdy v našem srdci bude opravdu přebývat Bůh. Budete to život, kdy na prvním místě nebudu já, ale ti kteří naši pomoc potřebují. Jako vojáci tomu jistě velmi dobře rozumíme, ale také tušíme, že pro člověka vůbec není snadné vydržet a obstát jako naši parašutisté, jelikož máme do své přirozenosti zakódovaný pud sebezáchovy a být sám sobě vždy na prvním místě. Proto je tak těžké být nesobeckým služebníkem druhých. Uvědomme si, že každá naše služba pokud má být opravdovou, je nelehkou cestou. Je to cesta která začíná Ježíšovým slovy „Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne.“ Ta věta není jen bojový rozkaz pro každodenní život křesťana. Ale i pro každého člověka je to výzva, která kohokoliv z nás ať už věřícího nebo nevěřícího učí stát rovně, i když hrozí pád.
Ale lidé dnešního světa nemají odvahu nést kříž chtějí raději než hlas Ježíše, slyšet hlas zrádce Karla Čurdy. Mají kolikrát jenom falesny strach z něčeho co ani neexistuje a místo aby stáli rovně, tak jsou shrbeni. Jsou systematicky krmeni hlasem vyvolávačů strachu, kterým se je snaží ovládnout pro své zlé úmysly a našeptáváji :
„Vzdejte se naděje, že můžete něco změnit. Vzdejte se pomoci druhým, myslete jen na sebe. Vzdejte se námahy hledat pravdu, lež je tak pohodlná. Vzdejte se lásky k Bohu a bližním a milujte jen sebe. Vzdejte se odvahy, protože ta vás bude bolet nebo vám vezme život “
Proto je v dnešní nelehké době opravdu tak důležité slyšet Ježíše jak rika„Vytrvej. Já jsem s tebou.“ On přece jako náš Stvořitel dobře zná naše úzkosti. Ví, jak často se otřásá náš vnitřní svět. Ví, jak snadno člověk podlehne strachu. A právě proto je tu, abychom v každém našem nádechu a výdechu citili, že náše životy již Svou oběťi na kříži vykoupil. Pokud v to uvěříme, tak taková víra je Naději, která je jako plachta na lodi – když je pevná a napjatá, loď se pohybuje kupředu, a to i když je moře rozbouřené. To je ta naděje, která nám vždy dá odvahu že se už nemusíme ničeho a nikoho bát a že dokážeme říci pokaždé hlasu zla stejně jako parašutisté „Jsme Kristovi! Nikdy se nevzdáme! Nikdy!“ Amen
Bratři a sestry, Pán nás dnes ujišťuje, že „kdo vytrvá, zachrání se“. S důvěrou k Bohu, který nás vede i v čase zkoušek, jej prosme:
- Za církev, aby v čase nejistoty a pronásledování zůstala věrná evangeliu a byla znamením naděje pro celý svět.
Prosíme tě, vyslyš nás. - Za všechny, kdo slouží v armádě, za vojáky doma i v zahraničí, aby byli chráněni před nebezpečím, jednali čestně a s odvahou sloužili dobru.
Prosíme tě, vyslyš nás. - Za země zasažené válkou, zvláště za Ukrajinu, aby Bůh posiloval ty, kdo brání svůj domov, a přivedl národy k pokoji spravedlnosti.
Prosíme tě, vyslyš nás. - Za naše rodiny, které nesou tíhu odloučení, strachu i nejistoty, aby je Bůh naplňoval trpělivostí, jednotou a vzájemnou podporou.
Prosíme tě, vyslyš nás. - Za všechny, kdo prožívají strach, úzkost nebo ztrátu smyslu, aby v Ježíšových slovech našli světlo, odvahu a sílu vytrvat.
Prosíme tě, vyslyš nás. - Za nemocné, zraněné a trpící, aby jim Bůh dal uzdravení, útěchu a lidi, kteří je budou provázet s láskou.
Prosíme tě, vyslyš nás. - Za padlé vojáky, oběti válek a teroru, aby Bůh přijal jejich oběť a daroval jim věčný pokoj.
Prosíme tě, vyslyš nás. - Za nás zde shromážděné, abychom dokázali vytrvat ve víře i uprostřed zkoušek a nikdy neztratili odvahu „zvednout hlavu“, protože Pán je s námi.
Prosíme tě, vyslyš nás.Zde je srozumitelné a jednoduché vysvětlení pro nevěřící, které objasní schéma bohoslužby slova – tedy té části křesťanské bohoslužby (mše nebo samostatné liturgie), kde se neodehrává „rituál“, ale kde nasloucháme textům a přemýšlíme nad nimi.