Nacházíme se na začátku postní doby a církev nám v liturgii po celý 40 dní bude předkládat za pokrm opravdu hutné texty. To proto, aby Boží slovo bylo tím hlavní chodem v celé postní době, který by nás měl zasytit i pokud jsme se rozhodli, že si něco odepřem. Bůh po nás v půstu totiž nechce ani tak nějaké zásadní oběti, jako jsou nějaké újmy v jídle, zábavě, alkoholu, nebo v tom co máme rádi, i když to může být hlavně pro naše těľo velmi prospěšné. Postní doba má být totiž hlavně zaměřena na naše nitro. Prorok Joel nám říká na popeleční středu: Roztrhněte svá srdce, a ne (pouze) šaty, a obraťte se k Hospodinu, svému Bohu, neboť je dobrotivý a milosrdný, shovívavý a plný lásky, slituje se v neštěstí. To je pravá náplň postní doby, která by se měla stát vzorem každého dne našeho života. Protože jenom tak dokážeme jednou obstát jako lidé, až na konci věků pohlédnem do tváře Boha, jak o tom slyšíme dnes v evangeliou.
Ten úryvek je vrcholem a souhrnem celé teologie evangelisty Matouše. Text o posledním soudu je umístěn těsně před pašijemi, jako poslední velká Ježíšova řeč. Není to náhoda. Evangelista tím říká: než Kristus vstoupí do utrpení, zjevuje, podle čeho bude jednou souzen svět. Kristus zde sice vystupuje jako Soudce. Ale není to obraz chladného, nekompromisního soudce starověkých tribunálů. Je to Soudce s tváří pastýře. Ten, kdo odděluje ovce od kozlů, je zároveň ten, kdo za ovce položí život.
A tento soud, jak slyšíme, nastane na konci věků, na konci našeho hmotného a stvořené světa, kdy “přijde Syn člověka ve své slávě a s ním všichni andělé, posadí se na svůj slavný trůn a budou před něj shromážděny všechny národy.”. Aby se dovršilo to, co Ježíš řekl na začátku svého působení, kdy říká: „Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží. Obraťte se a věřte evangeliu.“ On nám neoznamuje jen budoucí zaslíbení. Oznamuje blízkost. Přítomnost. Možnost. Království se přiblížilo. To znamená: je na dosah. Ne celé v plnosti teď, ale jeho vůně a chuť může už být cítit. Proto Ježíš říká: „Obraťte se.“ Tzn. dovolte mu, aby skrze Vás vstoupilo. Otevřete se mu! Protože Boží království může být přítomné tady a teď – ale jen natolik, nakolik jsme ochotni mu dát prostor ve svém srdci.
Když jsem si četl dnešní liturgii, tak nevím proč, ale na první dobrou mi v uší zazněla věta, kterou jistě mnozí znáte. Ta věta “I have a Dream” zazněla před jak více 60 lety z úst Martina Luthera Kinga Jr., amerického baptistického kazatele, teologa a hlavního vůdce hnutí za občanská práva v USA. Prosazoval nenásilný odpor inspirovaný učením Mahátmy Gándhího a stal se symbolem boje proti rasové segregaci a za spravedlnost a v roce 1964 obdržel Nobelovu cenu míru.
V té větě, která česky znamená “Já mám sen”, mluvil o světě, kde člověk nebude hodnocen podle barvy kůže, ale podle charakteru, mluvil o bratrství, mluvil o spravedlnosti. I když to mnozí chápali jen jako politický program, jeho sen byl hluboce zakořeněn v Bibli. Martin Luther snil o společnosti, o které mluví Ježíš v dnešním podobenství. O společnosti, kde se nikdo nepřehlíží. Kde slabý není odstrčen. Kde důstojnost člověka není podmíněna užitečností. Kde každý člověk má svou hodnotu a je přijímán ve své přirozenosti, tak jak ho Bůh stvořil. Mluví o světě, kde svatost každého člověka, definuje náš pozemský svět a míru Božího království
Proto je tak důležité rozumět tomu, co zaznělo v prvním čtení: „Buďte svatí, neboť já jsem svatý.“ Svatost zde není mystický ideál. Je vyjádřena velmi konkrétně: neutlačovat, nelhat, nemstít se, milovat bližního. Je to otevřenost Duchu třikrát svatého Boha, protože Boží království začíná tam, kde se člověk otevře Božímu způsobu Lásky.
Ale podle toho, co kolikrát vidíme kolem sebe, tak možná pochybujeme, jestli je svatost opravdu pro člověka dosažitelná. Není to náhodou jenom sen, který se nám zdál nad ránem a po probuzení se rozplynul? Dnešní svět je vzorovou ukázkou budování království bez Boha a je snem falešných mesiášů dnešní doby. Těch, kteří se neštítí ničeho. Pro získání a udržení své moci, vlivu, majetku a peněz, se dokáží vydat na cestu šíření zla a je až s podivem jak jsou úspěšní. Umě dokázali zneužít podporu obyčejných lidí, ve kterých jenom probudili strach a sobectví větou: Cokoli jste udělali pro sebe a neudělali pro jednoho z těchto nejposlednějších, dobře jste udělali.‘ Ta věta je adorací zla, protože ona přehlušuje hlas Ježíše v našem srdci, který v protikladu dnešnímu světu říká: “Miluj Boha a bližního jako sám sebe!“
Ale jen s jeho milostí v srdci dokážeme tuto větu pochopit. Jedině On je Láska s velkým L a pokud chceme milovat tak, jak miluje Bůh, musíme tuto Lásku poznat, přijmout, nechat ji v sobě růst. Ten, kdo poznal Krista ví, odkud tato láska pramení a vědomě k němu směřuje. A ten, kdo ho zde na zemi sice nepoznal, ale nechal se vést pravou Láskou, se s ním setká – a pozná, že to byl On, kdo byl skryt v každém skutku milosrdenství, jak jsme dnes v evangeliu slyšeli.
Možná bychom si v závěru mohli položit otázku podobnou té, kterou měl Martin Luther King: Jaký je náš sen? O jakém království zde na zemi sníme? Sníme o moci, úspěchu, bezpečí, pohodlí a nebo s odvahou a pokorou sníme o tom, že nás Kristus použije jako stavení kameny svého království? Tak jaký je náš sen? Dokáže být podobný prožitku popeleční středy, kdy se uděloval popelec pacientům v Nemocnici Milosrdných sester? Tam, kde, kde bylo možné uviděl tolik radosti u lidí, kteří jako by už ani v nějakou radost nedoufali? Radost, které jim dala na chvíli zapomenout na těžkost svého údělu?
Ano, v těchto okamžicích je možné uvěřit, že přinášet chuť nebeského království do tohoto světa přece není vůbec složité. Když jsme nablízku potřebným, když na jejich bídu odpovídáme láskou, službou: neodvracíme se, ale dáváme jim symbolicky slovy Ježíše najíst a napít, poskytuje ošacení a přístřeší a dokážeme je navštívit. To je to co nás v očích Boha dělá svaté. Kolikrát opravdu stačí úsměv, soucit, dotyk, obětí, nic co by každý z nás nedokázal. Protože tam, kde ve světě jsou přítomny naše lidské skutky milosrdenství a lásky, tam tento svět může opravdu už pocítit tu líbeznou vůni Božího Království. A to je přece úžasné. Amen