Dnešní liturgické texty 4. pondělí v mezidobí mají jeden nepatrný motiv, který je spojuje. To, co jsme dnes slyšeli, by mělo být pro každého z nás lekcí pokory a soucitu.
V dnešním úryvku z 2. knihy Samuelovi je králi Davidovi zlořečeno. Šimej, syn Gerův, má srdce plné bolesti. Z té plyne nenávist vůči Davidovi, protože boje o moc mezi Saulovým a Davidovým domem vybily téměř celé jeho příbuzenstvo. Není možné dnešním pohledem úplně pochopit tu ukrutnost toho boje. To nad čím bychom se ale měli zamyslet, je otázka, kterou si určitě pokládal i král David, když prchal před svým synem Absalomem. Jak naložit s jiným pohledem, kritikou a urážkami od lidí? Rezignovat? Oponovat? Nenávidět? Nebo v důvěře v Hospodina to vše přijmout?
Asi Vám nebudou neznámá jména jako Jan Alois Zahradníček, vrcholný představitel katolické poezie 20. Století, nebo spisovatel Jiří Stránský. Oba dva byli političtí vězni v 50. letech minulého století. Jiří Stránský ve svých pamětech píše:” Potkal jsem ve vězení Jana Zahradníčka, který mi řekl: Jiříku, já vím, že ani vlastně nemám právo ti to říct, ale musím. Už když z dálky přicházíš, vidím, jak z tebe kape nenávist. A musím ti k tomu říci jednu věc a přeber si to, jak chceš. Čím dřív se zbavíš své nenávisti a hlavně touhy se pomstít, tím líp pro tebe. Protože první obětí své nenávisti budeš s naprostou jistotou ty sám.“I když dnes nežijeme v totalitě, ale v demokracii, tak stejně s nenávistí a šířením zla, jakoby se roztrhl pytel. A nikdo z nás sám od sebe není imunní proti jejich negativnímu působení. Myslet si opak by bylo falešné. Poslední dobou můžeme sledovat ve společnosti, jak nesmiřitelné postoje dokážeme mít nejenom vůči druhým lidem, ale i k těm nejbližším. Politika, očkování, válka na Ukrajině, migranti, Istanbulská úmluva a spousta dalších témat, vyvolávající společenský nebo církevní kvas. V dnešním evangeliu jsme slyšeli, jak legie zlých duchů v první řadě ničí toho posedlého člověka. Strach, nenávist a rozdělení je cílem zlého ducha. Proto je potřeba každý den prosit Boha, aby nám pomohl ubránit se vlivu zla na nás a tak se nenechat ničit nesmiřitelností a nenávistí k lidem s opačnými názory. A jako Ježíš jim věnoval čas a naslouchal tomu, co říkají. Protože soucítěním a určitou empatii k těm, se kterými nejsme na stejné notě, může nechat působit Boží Lásku nejenom v nich, ale i v našich srdcích. Jenom Ona dokáže vyhnat ty zlé duchy a uzdravit z každé posedlosti tohoto světa. Proto se snažme vždy spojovat a ne rozdělovat! To je dnes důležitý úkol nejenom pro každého křesťana. Amen